Vývoj hlavních problémů v chovech brojlerových králíků v posledních dvaceti letech

Vážení přátelé,

chov králíků má v českých zemích dlouholetou tradici. První zmínky jsou evidovány již ve 13. století. Velký rozvoj zaznamenal chov králíků v obou světových válkách. V České republice se chová kolem 64 plemen králíků s přibližně stejným počtem barevných rázů. Chovy lze rozdělit do dvou skupin, sportovní a faremní chovy. Jmenovaná druhá skupina se začala rozvíjet po roce 1990. V tomto roce ČZU zorganizovala zde v aule první setkání. Vzpomínám, jako by to bylo dnes, na přeplněnou aulu a každý z posluchačů měl velký zájem o každou informaci, která zde zazněla. Z počátku se zdálo vše jednodušší, než je skutečnost. Sám jsem měl velký zájem o tuto věc. O králících jsem něco věděl, choval jsem je sportovně. Tam jsem získal dvakrát evropského šampiona.

Zorganizovali se první stáže v zahraničí, získaly se první poznatky. Přišel rok 1991 a francouzské a italské firmy dovezly první králíky do našich chovů. První problematika začala ve výživě. O složeníkrmné směsi nám chyběli komplexní informace. Vzpomínám na první návštěvu pana Bomiera, který navštívil moji farmu a řekl: „dokud nebudete mít kvalitní výživu, králíci budou mít zdravotní problémy“. Budeme-li srovnávat s dnešními směsmi, jsme mnohem dál. Holandská firma De Heus ám vyrábí dobré směsi, s kvalitou jsme spokojeni. Konverze krmiva se pohybuje kolem 4 kg směsi na 1 kg masa. Zhruba stále stejná úroveň, její výši ovlivňují ztráty. Chovy se stále potýkají se ztrátami po odstavu ve stáří králíčat mezi 50 a 60 dnem. Velmi dobře v minulosti zde pomáhal virginiamycin-růstový stimulátor. Byl jako všechny stimulátory zakázán. De Heus na dobu 21 dní aplikuje přípravek EKONOR, působí velmi pozitivně. Jde o antibiotikum, které zůstává pouze ve střevech, do masa nevstupuje. Určitě k tomu vystoupí fundovaný zástupce firmy De Heus pan Jiří Barták. Tato problematika byla dokonale probrána na nedávném setkání chovatelů v Třebíči zástupcem holandské firmy. Odchov králíků od narození po odstav je prakticky bez problémů.

Vysoká brakace samic je přetrvávajícím problémem. Závislá je na výživě, ochraně, prostředí, intenzitě zapouštění, zdravotním stavu, kvalitě hybridu. V mém dnešním malém počtu samic antibiotikum vůbec nepoužívám. Úzce spolupracuji s chovem a pracovníky VÚŽV Praha Uhříněves, kde ve výkrmu králíků se zaměřujeme na redukci poruch trávení u rostoucích králíků. Využívá se lupina bílá jako alternativní zdroj dusíkatých látek. K tomuto tématu bude blíže hovořit Ing. Zdeněk Volek PhD.

Mojí doménou je inseminace chovných samic. Na chovech standardně používáme hormonální timulaci na vyvolání říje standardně sérový gonadotropin, na uvolnění vajíček Receptal. Ve spolupráci s VÚŽV za účelem snižování nákladovosti začali nahrazovat tzv. biostimulací. V praxi to znamená, že týden před plánovanou inseminací upravujeme na 16 hodin světla. Dva dny před plánovanou inseminací přejdeme na řízené kojení. Inseminujeme před kojením, což má velmi dobrý vliv na výborné procento oplození. Samice prvorodičky zapouštíme v sedmnácti týdnech stáří při hmotnosti 3,50 - 3,60 kg.

Ekonomika v chovech je stálým problémem. Částečně se situace zlepšila možností králíky porážet na chovu. Musíme králíka zchladit, nesmí se porcovat, musíme dodržet základní zoohygienické zásady. Chovu to trochu pomůže, rozhodně to není všelék.

Co říci závěrem? Byl bych moc rád, abychom si chovy brojlerových králíků udrželi. Vždyť jde produkci vysoce kvalitního masa lehce stravitelného. Má nízký obsah tuku, nejnižší obsahcholesterolu. Máme za co bojovat, jde o zdravou výživu.