CHOV KRÁLÍKŮ V ZÁJMOVÝCH CHOVECH

Prvé nálezy králíků v Evropě spadají do počátku čtvrtohor, byly zjištěny na území Pyrenejského poloostrova a severní Afriky. Ve druhém tisíciletí př. Kr. užívali Féničané při námořních cestách živé králíky jako zdroj čerstvého masa a tak se po přistání lodí dostali i živí králíci na pevninu. Z 1. století n. l. jsou zprávy o chovech králíků u Římanů, kteří budovali známá leporaria. Ve středověku byli králíci chováni v klášterech, jejich chov se rozšiřoval v Německu a Anglii. Ve druhé polovině 19. století byli známí obchodníci, kteří dováželi různá plemena králíků.

 V našich zemích se králíci dostávali do stájí s velkým dobytkem a potravou jim bylo to, co odpadlo ze žlabů krav a koní. V Čechách byli králíci poprvé veřejně vystaveni v Březnici při hospodářské výstavě píseckého kraje 7. září 1863. Chovatelem byl místní občan Václav Fürst. V roce 1874 v Praze - Bubenči byla Krajinská výstava, kde bylo vystaveno i 14 králíků. Jako prvý byl založen chovatelský spolek v Roudnici nad Labem v roce 1876. V roce 1877 byl v Praze založen „Spolek pro zvelebení chovu drobného hospodářského zvířectva“. Až 12. dubna 1903 došlo při valné hromadě v Praze založení „Ústřední jednoty králíkářů českoslovanských“. Průkopníkem chovu králíků byl chovatel Dr. Jan Václav Kálal, který vydával časopis „Králíkář československý“, 9. října 1898 založil v Bernarticích u Tábora „první králíkářský spolek“. V jihočeské Blatné byla v roce 1903 I. králíkářská výstava“, kde 56 chovatelů vystavilo 299 králíků ve 136 klecích. Při prohlídce 60 domácích chovů byli králíci ustájeni v králíkárnách, v kůlnách, nad chlévkem pod střechou, v chlévech bez dobytka, v chlévech u kozy, chlévech u koní a u skotu a v bedně na dvorku.

 Na Moravě, v Brně byl založen v roce 1904 „Králíkářský spolek“, v roce 1906 bylo ustaveno „Zemské sdružení králíkářských spolků“ v markrabství moravském se sídlem v Brně a byl vydáván časopis „Moravský králíkář“.

 Na Slovensku byl první králíkářský spolek založen v roce 1922 v Holíči. V roce 1926 zde vznikl spolek „Slovenská farma“ a od roku 1927 byl vydáván odborný časopis stejného názvu.

 Na počátku 20. století se chovali v Evropě již králíci různých plemen. Velkou chovatelskou horečku odstartoval dovoz kastorexů z Francie.

 Po 1. světové válce se výstavy drobného zvířectva v Čechách pořádaly téměř každý rok. Dne 6. prosince 1925 byl v Praze ustaven „Sbor soudců“ pro hodnocení zvířat na výstavách, v roce 1927 byla v Praze ustavena „Celostátní jednota spolků chovatelů králíků“. Morava přistoupila až v roce 1934.

 V roce 1912 předložil chovatel Ringer návrh na tetování králíků, teprve v roce 1936 chovatelská komise rozhodla, že od roku 1937 lze vystavovat pouze tetované a registrované králíky.

 K rozvoji chovů králíků přispěli i čeští a moravští chovatelé. Na výstavách bylo možno spatřit králíky pražské černošedé, oposum, poddoubníky, poděbradské dančí, plzeňské strakáče, srnčí a české albíny, oblíbeni byli i kříženci – leporidi. K 1. červenci 1938 bylo provedeno sčítání drobného zvířectva, králíků bylo napočteno 3,7 milionu kusů.

 V průběhu 2. světové války – byl v Protektorátních zemích Čech a Moravy zaznamenán podstatný nárůst organizovaných chovatelů, především králíků. V roce 1939 bylo evidováno 314 spolků s 3 635 členy, v roce 1942 to již bylo 680 spolků a počet členů dosáhl hranice téměř 43 tisíc. Byla stanovena tzv. „hospodářsky užitková plemena králíků“. Od roku 1942 se v chovatelských organizacích začaly pořádat stolní výběry králíků. Základní potraviny bylo možné nakupovat pouze v obchodech na přídělové lístky, tento systém přežíval až do měnové reformy 1953.

 Po 2. světové válce byla v roce 1946 založena „Jednota chovatelů drobného zvířectva pro zemi Českou a Moravsko-Slezskou“. V listopadu 1946 byla v Průmyslovém paláci v Praze uspořádána výstava drobného zvířectva, bylo vystaveno 1 329 králíků. Rozsáhlé byly expozice chovatelských svazů při jubilejní Slovanské zemědělské v Praze 1948. První poválečná výstava byla uspořádána na výstavišti v Brně v roce 1949, vystaveno bylo 2 272 králíků 42 plemen a barevných rázů. V Praze 1952 byla uspořádána výstava kontrolovaných chovů králíků. Československý svaz chovatelů drobného zvířectva

 Na podzim 5. – 6. října 1957 byla při Ustavujícím sjezdu ustavena jednotná chovatelská organizace, Československý svaz chovatelů drobného zvířectva.

 Pod patronací jednotného svazu chovatelů následovaly výstavy v Brně 1962 a v Praze 1968 a od roku 1970 bylo dohodnuto, že každý druhý rok bude v areálu výstaviště v Brně celostátní výstava. Náš Svaz aktivně působil v akcích Interkanin, kde soutěžily chovatelské svazy chovatelů králíků zemí východního bloku.

 V roce 1967 se utvořila společnost Zverimex, která sloužila chovatelům až do likvidace podniku v roce 1990 z majetkových důvodů.

 V roe 1969 došlo k rozdělení Československého svazu drobného hospodářského zvířectva na Slovenský sväz drobnochovateľov a Český svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva.

 V roce 1986 bylo na NV v Brně přihlášeno 5411 králíků 151 plemen a barevných rázů, návštěvnost 59 205 osob. V následných létech byl zaznamenán klesající zájem návštěvníků, nejnižší jejich počet 4 678 byl při výstavě Brno 2000. Tehdy byl i nejnižší počet vystavených králíků za posledních 30 let a to pouze 2 242 kusů.

 Od roku 1970 byly pořádány Národní výstavy mladých králíků. Rekordní účast byla v roce 1986 v Hlinsku v Čechách, kde bylo přihlášeno 4599 králíků 103 plemen a barevných rázů.

V polistopadovém období v roce 2001 bylo v Radosticích u Brna přihlášeno 4597 králíků 170 plemen a barevných rázů.

 Venkovští chovatelé králíků prodávali jatečné králíky do obchodů „Ryby – drůbež“. Od roku 1978 byl zaveden výkup jatečných králíků Pražskými drůbežářskými závody Libuš. Pro Čechy byla svozová oblast porážkové linky v Kolíně, v roce 1981 byla otevřena pro Moravu ve Velkých Pavlovicích. Prodávající obdrželi za 1 kg prodaného králíka poukaz na 2 kg obilovin.

 

 Od roku 1980 došlo ke změně názvu svazu, nový název je Český svaz chovatelů, Praha.

 

 Velké výstavy jsou od roku 2005 pořádané v Lysé nad Labem. Za upozornění stojí rok 2007, kdy bylo vystaveno 2596 králíků 169 plemen a barevných rázů, návštěva 8 700 osob. V roce 1998 byla v Brně 25. Evropská výstava, na kterou bylo přihlášeno 5647 králíků 207 plemen a barevných rázů, návštěva 18 500 osob. Naši chovatelé zde vystavili 2693 králíků, získali 261 čestných cen.

 V listopadu 1988 bylo Československo přijato za člena Evropského svazu chovatelů králíků, holubů a drůbeže.

 V roce 1991 odešly za svazu odbornosti akvarijních rybek, terarijních zvířat, psů, chov koz, ovcí a chovatelé poštovních holubů. Od roku 1998 je nový odbor – chov morčat.

 Dnem 1. ledna 1993 došlo k rozdělní republiky na země České a Slovensko a vznikla samostatná Česká republika a Slovenská republika.

 Další 27. Evropská výstava 2004 byla v Praze, kde bylo přihlášeno 5390 králíků 236 plemen a barevných rázů, návštěvnost 13 000 osob. Králíci se vystavovali i v dalších městech, „Moravská a Slezská výstava“ v Přerově, „Česká výstava“ v Litoměřicích. Dosud největší byla 27. Evropská výstava drobného zvířectva byla v německém Lipsku 7. a 9. prosince 2012, kde bylo vystaveno téměř sto tisíc králíků, holubů, drůbeže a drobných hlodavců. Naši vystavovatelé zde získali řadu čestných cen, pohárů a věcných odměn.

Kluby chovatelů králíků

 V klubech jsou organizovaní zkušení chovatelé zájmového plemene králíků a podílí se na jeho šlechtění. Klub každým rokem pořádá speciální výstavu, kde se hodnotí výsledky chovatelské práce v daném ročníku, přijímají se návrhy a opatření k dalšímu zvelebování. Nejlépe hodnocení králíci, samci i samice jsou typizováni klubovou komisí, určují se potencionální otcové, pokračovatelé linií, kombinují se rodičovské páry odpovídajících parametrů blížící se standardu plemene.

 Nejstarším Klubem chovatelů králíků je Klub Českého strakáče – založen v roce 1932, nejmladším je Klub králičího hopu 2011, je evidováno celkem 32 Klubů chovatelů králíků.

Genetické zdroje

 V roce 1997 vyhlásilo Ministerstvo zemědělství národní program ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel. Tento program podporuje zachování i rozšiřování národních plemen koní, skotu, prasat, ovcí, koz, králíků, drůbeže, nutrií, ryb a včel. V chovu králíků je to 7 plemen - Český strakáč, Český červený, Český luštič, Český albín, Český černopesíkatý, Moravský bílý hnědooký a Moravský modrý. Je vedena plemenná kniha.

Současné zájmové chovy králíků

 V minulosti byli králíci chováni organizovanými i neorganizovanými chovateli pro produkci masa, dále byla produkce angorské vlny, kožešnicky upotřebitelné kožky a králíci pro laboratorní účely při výrobě léčiv.

 Tato situace se však v roce 1990 podstatně změnila. Do zájmového chovu králíků vstoupil trh s intenzivním faremním chovem brojlerových králíků.

 Došlo k rozdělení a specializaci chovů -

1) chovatelé, kteří jsou organizováni ve Svazu chovatelů, králíky chovají pro produkci masa pro rodinu, příbuzné a další zájemce. Šlechtí „schau“ zvířata pro předvádění na výstavách a nadbytečné chovné jedince prodávají dalším chovatelům. Chovy provozují jako doplněk činnosti ve volném času.

2) chovatelé králíků, kteří chovají králíky především pro produkci kvalitního masa pro svou rodinu a další zájemce. Tito lidé chodí na výstavy spíše za nákupem kvalitního chovného materiálu. Sami se však této činnosti aktivně nezúčastňují, někteří nejsou ani organizová ve skupině Teddy. Velký zájem o tento chov je zvláště u dětí.

4) chovatele králíků skupiny „Králičí Hop“, kde cílem jsou vybraní jedinci s vlohami pro parkurové skotačení nad překážkami, soutěží se v rekordech ve skoku do dálky, ve skoku do výšky a zdolávání překážkové dráhy na čas.